Přeskočit na hlavní obsah

Vnitřní terapie... ?!

„Zklamání neodradí ženu od lásky, jen vyžaduje časový odstup, aby se z něho vzpamatovala.“ 
Oliver Wendell Holmes


Víš, řeším jeden problém a dostala jsem od paní doktorky otázky, typu Netrápí Vás něco v poslední době? Nějaký neobvyklý stres? Co rozchod, s ním jste se vyrovnala? No fakt jsem se uchechtla a říkám: "Ano. Jo. Rozhodně."

Jenže jak nad tím tak přemýšlím, asi jsem se spletla, nejspíš ne. Byl to radikální, rychlý a čistý řez. Zůstali jsme "kamarádi", občas spolu popovídáme, ale myslím, že se těsně po rozchodu stala jedna veliká chyba. Totiž, že jsem se z toho pořádně nevyřvala, nevybrečela, nevynadávala a prostě cokoliv, na co si jen vzpomeneš. Nic jsem Ti extra nevyčítala, jen jsi nakonec uznal, že to opravdu nikam nevede. Probrečela jsem celou diskuzi o rozchodu, rozchod, tvůj odjezd a poslední chvíle, kdy jsem kvůli nám plakala byl druhý den ráno, když jsem to říkala taťkovi. Ano, taťkovi. Tím byly nejspíš moje zásoby slz naprosto vyčerpány. Jenže neměly být. Měla jsem si na celý týden zalézt do postele s brambůrky, čokoládou možná se zmrzlinou a hodně moc vínem, takovým v tom tekutém skupenství. ;)


Nemohla jsem, jednoduše to nešlo, když jsem si uvědomila, že jsem se osvobodila a téměř všechny mé starosti a problémy byly pryč. Nenávratně.

Zhruba po půl roce jsi se mě zeptat, jestli bych to nechtěla vrátit a věř mi, nechtěla, nechci a už nikdy chtít nebudu. My jsme se k sobě totiž nikdy vracet neměli. A já jsem si to vnitřně asi nikdy nevyřešila.

Ani nedokážu popsat ten pocit bezmoci, zbytečnosti, smutku a zklamání. Měla jsem určitou představu o vztahu, společné budoucnosti s někým, porozumění, důvěře, podpoře a o všech těch hezkých věcech, které se vztahem souvisí. A tobě se to za 3 a půl roku vztahu povedlo všechno zničit a ani o tom nevíš. Všechno jsi zničil a ještě máš tu drzost mi říct, že: "Tě nepřekvapuje, že jsem sama!"

Tak mi pověz prosím, jak...
... můžu někomu věřit, že mu na mě záleží
... se můžu o někoho opřít
... přemýšlet o společné budoucnosti
... mám věřit, že se nezmění
... se hlavně nemám bát dát někomu svoje srdce

po tom všem. Zamilovala jsem se do kluka, který se o mě zajímal, miloval mě, rozesmíval mě, dělal mě šťastnou a kompletní. Cítila jsem se s ním v bezpečí, plánovala budoucnost i všechno okolo. A místo toho jsem se rozcházela s mužem, kterému jsem byla někde, byl sobecký a staral se jen o to svoje, všechno ostatní bylo totálně na hovno, protože jediný člověk, kterého mohl svět litovat jsi byl ty.

A já blbá dělám kamarádku, vždycky ti zvednu telefon a poslechnu si úplně všechno, co mi potřebuješ nebo chceš říct. Vyber si. A vážně nevím, proč čekáš, že už snad na vždycky zůstanu sama. Jestli je to tím, že jsi po mě potkal přesně ten typ holky, která si s tebou vytírá zadek a ty jí to toleruješ, je to tvoje věc, zlato. Ačkoliv bych ti tohle nikdy nepřála, s tím ti nepomůžu.

Jedno ale vím. Přijde čas, kdy zase budu chtít vztah, až se objeví někdo, kdo za to bude stát. Víš, možná už se objevil nebo ne a zůstaneme přátelé, jenže to je opravdu věc, do které ti nic není. Je to věc, o které budeš vědět pouze, když ti o tom řeknu. Když budu chtít. A když už na to přijde, bude to opravdu jen stručný popis.

Nezlobím se na tebe. Přeju tobě i sobě, ať tu pravou polovičku najdeme. :))

Komentáře

  1. no... i slzička mi teď při čtení ukápla... ty víš Adél, co bych ti řekla... chápu tě víc, než si myslíš, ale nemám sílu k tomu napsat něco víc. Ale víš co? Dneska se stěhuju a jakmile to tam bude obyvatelné, tak jsi zvaná a uděláme si porozchodovou terapii s brambůrky, čokoládou, zmrzlinou a romantickými filmy spolu :) Myslím, že ji potřebujeme obě, protože ani já nejsem dostatečně vybrečená, vyvztekaná a vůbec to všechno a ještě asi dlouho s tím nebudu smířená, ale můžu se k té chvíli pomalu přibližovat. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle byla jedna z mých slabých chvilek a asi obě víme, kterou písničku jsem u psaní tohoto článku poslouchala, jenže jsem si nemohla pomoci. Musím to vyřešit už jen kvůli sobě samé. Abych mohla jít dál a žít přesně jak se sluší a patří. :) Ani nevíš, jak jsem ráda, že Tě tu mám a na naši terapii se moc těším. ;) :))

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meggie navždy!

Jako dítě nad tím člověk neuvažuje. Vlastně Vás to ani nenapadne, protože jste dítě, které si domů přinese kočičku nebo jakéhokoli jiného domácí mazlíčka. Najednou máte doma zvířátko, se kterým si hrajete a ono roste stejně jako vy. :) Jako dospělý člověk už se na to ale koukáte trochu jinak. 
Nejen, že si to malé, roztomilé koťátko přinesete domů, ale vy mu koupíte pelíšek, spoustu jídla, tuny steliva a co na tom, že vyměknete a tohle boží zvířátko se svámi válí v posteli. Očkování, odčervění, přípravky proti klíšťatům...Vždycky, když je venku špatné počasí, zima nebo moc teplo, vezmete ho pod své krovky domů. Jezdíte s ním na veterinu, snažíte se ho vychovat, krmíte ho, hýčkáte ho a sledujete, jak z toho koťátka vyroste velká, kamarádská, mazlivá kočka. :)
A vy ji milujete, protože je jako Vaše vlastní miminko, Vaše dítě.

Moje první MIXIT

Dlouho jsem přemýšlela, že to vyzkouším až jsem byla předběhnuta. Od sestřičky jsem dostala k svátku svoje první mixit müsli Cvičme v rytme! (protože chodím cvičit :D)a musím uznat, že je to výborné.
Stránku www.mixit.cz nebo www.mix-it.cz zná snad úplně každý, kdo chce zdravě jíst a nebo i hubnout. Není to kasické müsli, které najdete všude v obchodě a navíc si ho můžete namixovat sami. Prostě si vyberete všechno co vám chutná a smícháte to do jedné obrovské mňamky. Mixovat můžete 3 základní druhy. Müsli, kaše a suché plody. Pokud ale nemáte tu odvahu, mixovat sami pro Vás tu mají již hotové mixit a spoustu dalšího. 

Moje závislost 1 - Laky na nehty

Dala jsem se do uklízení a říkám si, Péťa tak ráda tvoří a improvizuje s nehtíkama, pochlubím se svojí výbavičkou. Takže Peti, za každý nový nápad budu moc vděčná a věřím, že pár takových článků u tebe ještě přibyde. Nevím, co všechno používáš, ale kdyžtak ještě něco dokoupím, není problém. ;) :D

Dopadla jsem tak, že si ke mě všichni z rodiny chodí laky půjčovat se slovy, no když ty jich máš tolik a velkej výběr. A přitom to ani nevypadá v té krabici tak děsivě, že? :D Jako malá jsem měla hrozný zlozvyk a kousala jsem si nehty, dneska si s nima hraju a baví mě to. Je to taková moje chvilka, opočinek a tak trochu i terapie. :)
Takže tady je můj arzenál v plné kráse. ;)